Mezinárodní porota soutěže vybírala z pěti finálních návrhů, druhé místo získalo česko-nizozemské uskupení Cityförster a Studio Perspektiv, třetí místo obsadila česká kancelář A69 – architekti.
Ve čtvrtém kvadrantu má vzniknout multifunkční objekt s byty, kancelářemi, obchody, službami i restauracemi. Novou univerzitní budovu tam postaví také VŠCHT. Kromě učeben a zázemí pro studenty v ní vzniknou i prostory pro veřejnost či minipivovar.
„Vítězný návrh představil velmi přesvědčivý soubor budov. Návrh rozvíjí individuální architektonickou identitu jednotlivých stavebních programů, současně však zachovává silnou urbanistickou a architektonickou soudržnost celku zasazeného do krásného prostředí veřejných a soukromých prostranství. Porota zvláště kladně ocenila polohu nového kulturního centra Prahy 6 a jeho atraktivní dvojitý vstup jak z Technické ulice, tak z podzemí přes zahloubené nádvoří,” uvedl předseda soutěžní poroty a profesor na curyšské ETH Kees Christiaanse.
Součástí dostavby bude také nové kulturní centrum Prahy 6 se dvěma sály, které má nabídnout prostory pro koncerty, výstavy, divadelní představení, ale i společenské a komunitní akce místních obyvatel.
Výsledek soutěže hodnotí kladně také hlavní město Praha. „Zatímco soutěž na Florenc 21 nám poprvé ukázala soutěžní workshop jako cestu spolupráce mezi městem a soukromým sektorem, soutěž na 4. kvadrant z něj udělala seriál, který bude mít, doufám, hodně dílů. Místo se silným odkazem Antonína Engela bylo těžkým oříškem, podařilo se nám ale společnými silami dostat do Prahy skutečně špičkové světové i české architekty, kteří přišli se skvělými návrhy. Vítěznému návrhu se podařilo správně odpovědět na kladené výzvy a dle mého názoru skvěle dokomponuje ‚kulaťák‘. Velký dík patří investorům, kteří se rozhodli do této formy spolupráce jít, i plánovací kanceláři ONplan za již tradičně perfektní organizaci,“ řekl Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní a strategický rozvoj.
„Do soutěže se přihlásila řada silných týmů a jako porota jsme vybírali z mnoha vynikajících návrhů. Soutěž byla navíc profesionálně řízená. Líbí se mi, jak vítězný návrh pojímá řešení veřejného prostoru – zahrnuje atraktivní pěší zónu s přímým napojením na metro a vnitřní náměstíčko obklopené obchody a restauracemi, zároveň ponechává prostor pro populární farmářské trhy. Budou zde i velké plochy zeleně v klidném rezidenčním vnitrobloku,“ řekl Petr Palička, ředitel společnosti Penta Real Estate a zároveň člen soutěžní poroty.
„Vítězný návrh nás oslovil především z pohledu urbanismu. Respektuje okolní zástavbu a přináší do lokality novou kvalitu veřejných prostranství s přímou vazbou na výstup z metra. Ty budou sloužit nejen obyvatelům Prahy 6, ale i studentům a v podstatě všem Pražanům, neboť jde o multifunkční projekt celoměstského významu. Pestrá funkční náplň projektu přispívá k atraktivitě místa a podporuje život v celé lokalitě. Jsem rád, že návrh projektu vzešel z otevřené mezinárodní architektonické soutěže, za jejíž organizaci patří velké díky společnosti ONplan. Zájem ze strany architektů byl značný a porotci tak měli při výběru nejlepších návrhů skutečně obtížnou práci,“ konstatoval Leoš Anderle, výkonný ředitel společnosti Sekyra Group.
„Vítězný návrh výborně navazuje na velmi dlouho nedokončený úkol. Příští rok to bude přesně 100 let od vzniku urbanistické koncepce Dejvic z pera Antonína Engela a právě Kulaťák na své dokončení čeká už velmi dlouho. Vítězný tým s tímto dědictvím pracoval naprosto bravurně a vytvořil prostředí, které nabízí dostatek veřejného i soukromého prostoru, zeleně i příležitostí pro komunitní život. Profitovat z něj budou celé Dejvice,“ dodal Marcel Dostal, CEO skupiny Kaprain.
Vítězné náměstí vzniklo v roce 1925. Jeho urbanistický koncept navrhl Antonín Engel, nikdy ale nebyl dokončen. Změnit to má právě dostavba čtvrtého kvadrantu. Vítězné náměstí mělo několik názvů, například v letech 1952 až 1990 se jmenovalo Říjnové revoluce. Mezi Pražany se pro něj nicméně vžil název "Kulaťák".
„Velmi vítáme dokončení původních urbanistických plánů Antonína Engela vytvořením kvalitního městského prostředí. Nové budovy utvoří ve 4. kvadrantu dobře fungující veřejný prostor a budou reagovat na probíhající a budoucí změny klimatu. Věříme, že se v dohledné době dočkáme rovněž revitalizace Vítězného náměstí v duchu vítězného návrhu architektonické soutěže. Aktuálně probíhá důležitá změna územního plánu, která kromě veřejných prostranství aktualizuje také koncepci dopravy a zeleně a bez které nelze projekt realizovat,” uvedl ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.
„Pro náš tým bylo klíčové najít urbanistickou a architektonickou kompozici, která by hladce zapadla do 100 let starého návrhu Antonína Engela a zároveň doplnila rozmanité veřejné prostory Prahy 6 o současnou, novou vrstvu. Podařilo se nám otevřít přísnou geometrii stavebních bloků při zachování jejích základních pilířů a začlenit do ní veřejné náměstí v lidském měřítku, aktivované kulturním centrem, univerzitní budovou VŠCHT, bistry, restauracemi a obchody. Spolupráce s OVA, naším českým partnerem, byla mimořádně pozitivní. Toto spojení místních poznatků a mezinárodních zkušeností vedlo ke komplexnějším a inovativnějším řešením, což zvýšilo celkovou kvalitu a efektivitu návrhu,” vysvětlil Pascal Cornips z Benthem Crouwel Architects.
Holandská architektonická kancelář Benthem Crouwel Architects byla založena v roce 1979 architekty Janem Benthem and Melsem Crouwelem. Má za sebou řadu úspěšných realizací, mezi které patří ikonická stavba Městského muzea v Amsterdamu, hlavní nádraží v Rotterdamu nebo stadion Ziggo Dome rovněž v Amsterdamu. V Česku studio vyhrálo v roce 2021 soutěž na nové vlakové nádraží v Brně. Jejich pražský partner, architektonická kancelář OVA, byla založena Jiřím Opočenským a Štěpánem Valouchem v roce 2007. Za stavbu sídla společnosti Lasvit v Novém Boru získala v roce 2020 hlavní ocenění v České ceně za architekturu, stavba Spolkového domu ve Slavonicích byla nominována na evropskou cenu Miese van der Rohe. OVA je i autory oblíbeného hotelu Sv. Vavřinec v Peci pod Sněžkou.
Mohlo by vás zajímat
Aktuality
Jak se mění Praha – veřejná prostranství
To, jestli se ve městě cítíme dobře, zásadním způsobem souvisí s kvalitou jeho veřejného prostoru. Město a život v něm vnímáme a hodnotíme především podle charakteru ulic, náměstí, parků, nábřeží a dalších veřejně přístupných prostranství. Proto jsou klíčovým tématem pražského Metropolitního plánu také veřejná prostranství. Plán se soustředí na jejich ochranu a rozvoj nebo vymezuje nové v lokalitách, které teprve vznikají. Metropolitní plán zároveň podporuje lepší pěší prostupnost skrz zastavěná území i hezčí městské parky.
Mohlo by vás zajímat
Aktuality
Jak se mění Praha - městské části
V Praze se po desítkách let začínají stavět nové městské čtvrti, které v budoucnu promění podobu hlavního města. Nejedná se ale rozhodně o projekty se stovkami bytů, plány jsou daleko větší, investoři se totiž zaměřili na přeměnu nevyužívaných lokalit, takzvaných brownfieldů. Jejich rozloha v desítkách až stovkách hektarů umožňuje stavět nové městské čtvrti s tisícovkami bytů a novými pracovními příležitostmi. Největší čtvrti vyrůstají na Žižkově, Smíchově či v Bubnech.
Mohlo by vás zajímat
Aktuality
Budoucnost pražské magistrály. Plynulá doprava a kvalitní veřejný prostor!
Zkvalitnění severojižní magistrály v úseku mezi Vltavou a Hlavním nádražím v Praze je velkým tématem. Situace se ale posunula vpřed, poté co pražští radní v uplynulých dnech schválili trojici studií, které pomohou nastavit budoucí rozvoj lokality.
