Vřesy jsou díky svým příjemným barvám symbolem podzimu. Vyniknou nejen v truhlících za okny, ale také na zahradě. Vlastní vřesoviště je netradiční a vcelku nenáročné řešení do vaší zahrady. Navíc aktuálně je ideální čas pro vybudování takého místa. K sehnání jsou různé druhy vřesů, které se liší nejen barvami a strukturou, ale i tím, že každý druh kvete v jinou roční dobu. Vaše zahrada tak bude kvést od brzkého jara až do zimy.
Druhů vřesů a vřesovců je nespočet a vybrat si můžete opravdu ze široké škály tvarů i barev. Vřesoviště vytvoří z nevyužívaných zákoutí vaší zahrady pestré místo, které vám bude závidět nejeden soused.
Je pravda, že vřes i vřesovec jsou rostliny velmi blízce příbuzné a mají podobné požadavky na pěstování. Vřesy kvetou od konce léta do pozdního podzimu. Mají růžovou, fialovou či bílou barvu a dosahují výšky do 40 cm. Vřesovce začínají kvést zkraje podzimu a jejich květ vydrží až do jara. Stejně tak mají růžové, bílé a fialové barvy, ale najdeme i žluté a zelené druhy. Vřesovce jsou mohutnější a mají narozdíl od vřesu čtyři okvětní listy.
Místo pro vřesoviště vyberte velmi pečlivě, ideální je abyste jej následně neměnili, protože vřesy snášejí přesazování velmi obtížně. Vřes potřebuje ke svému růstu kyselou půdu a slunce. Při nákupu nových sazenic vybírejte takové, které jsou celé zelené i u země a přednost dejte raději rostlinkám ze zahradnictví.
Vřesovištní rostliny jsou kyselomilné, vhodný substrát se tak skládá hlavně z rašeliny. Takový speciální substrát můžete koupit v každém zahradnictví. Vrstva substrátu by měla mít 15– 20 cm. Na vybraném místě vykopejte původní zeminu a dospodu dejte drenážní vrstvu písku či kamínků. Nejlepší je sázet všechny rostliny do jednoho velkého záhonu a nehloubit jámy pro každou rostlinu zvlášť. Sazenice by od sebe měly být vzdálené asi 20–30 cm. Poté zasypte záhon vrstvou substrátu. Volnou plochu mezi rostlinami vysypeme mulčovací kůrou či štěpkou.
Vřesy můžete hnojit hnojivem pro rododendrony nebo vřesovištní rostliny. Aby vám vřes každý rok pěkně kvetl, je potřeba ho vždy po odkvětu ostříhat. Před zimou zkraťte rostlinky zhruba o jednu třetinu. Mladé rostlinky na zimu raději zakryjte netkanou textilií nebo mulčem.
Aby vaše vřesoviště bylo co nejkrásnější, je vhodné ho doplnit rododendrony, azalkami či jehličnany. Vhodná je například kombinace s plazivou medvědicí či poléhavou libavkou. Všesoviště lze orámovat zakrslými borovicemi či jalovcem. Velmi pěkná a hlavně naprosto nevymrzající rostlina pro vřesoviště je srdcovka. Na podzim pak vřesoviště oživí nízké kyhanky.
Výhodou vřesů a vřesovců je, že je možné je pěstovat také v běžných truhlících na terasách či balkonech. Pokud to ale myslíte s vřesovištěm vážně, rozhodně se vyhněte uměle obarveným druhům vřesů, které často výdáme v supermarketech. Pokud investujete do kvalitních rostlinek ze zahradnictví, vydrží vám vřesoviště až 15 let.
Mohlo by vás zajímat
Exteriér
Proč pěstovat medonosné rostliny v našich zahradách?
Hmyzu ubývá, zahrádkáři ovšem dobře vědí, že bez včel by se nedočkali pořádné úrody – sklizeň ovoce i zeleniny je na nich závislá víc, než se zdá. Medonosné rostliny v zahradě poskytnou včelám, motýlům a dalšímu potřebnému hmyzu pastvu v období, kdy přestanou kvést ovocné dřeviny. Medonosné rostliny navíc udělají na vaší zahradě velkou parádu.
Mohlo by vás zajímat
Zahrada
Inspirace: Proměna venkovské zahrady
Chystáte proměnu vaší zahrady? Pak pro vás máme inspiraci. Zamířili jsme se podívat na venkov, kde vznikla spolu s rekonstrukcí domu i nová zahrada. Protože se jedná o lokalitu uprostřed obce, byl kladen důraz především na soukromí obyvatel. Zahrada byla rozdělena na tři základní zóny.
[https://www.tvbydleni.cz/clanek/zahrada-v-zari-na-co-nezapomenout/]
