Hospodaření s vodou a ochrana jejích zdrojů je v dnešní době nezbytností. Hrozí totiž, že nejpozději do roku 2050 zavládne celosvětově nedostatek vody, a to především ve městech. Důležité je proto hledat stále nové způsoby, jak s pitnou i dešťovou vodou nakládat hospodárně. Jako jeden z účinných nástrojů se osvědčují tzv. modrozelené střechy, které umožňují zachycovat dešťovou vodu na plochých střechách a opětovně ji využít pro zavlažování zeleně nebo ochlazení mikroklimatu.
Současná moderní architektura využívá ploché střechy v hojné míře, byla by tedy škoda je nevyužít pro smysluplné účely. Před lety se tak na plochých střechách začaly s oblibou budovat zelené střešní zahrady, které zkvalitňují život obyvatelům tím, že do zastavěných oblastí přinášejí zeleň a zlepšují mikroklima území. I v ČR jsou velmi populární, a to i proto, že jejich výstavba byla a je podporována celou řadou prostředků. Každoročně se tak daří zvyšovat jejich podíl, v roce 2022 bylo například dokončeno rekordních 396 000 m2.
Pokud ze zelené uděláme modrozelenou, posuneme účinek řešení ještě o krok dál. Modrozelené řešení ploché střechy totiž dokáže snoubit výhody retenčních nádrží a zelených střech. Kromě samotné zeleně a lepšího mikroklimatu okolí tedy pomáhá snižovat sucho, ochránit povrchové vody a snížit rizika lokálních záplav tím, že v době silných přívalových dešťů snižuje zátěž kanalizace. Akumulovanou vodu je navíc možné využít k zavlažování zeleně, případně dalším účelům.
Trend posledních let - extrémní sucho a přívalové deště
Při budování modrozelené střechy je klíčové správné dimenzování retenční nádrže, která je její nezbytnou součástí. Je potřeba nalézt a otestovat tzv. kritický objem deště, s čímž vám samozřejmě pomohou dodavatelé modrozelených řešení. Obecně by modrozelená střecha měla být schopna pojmout běžné deště, které dle statistik HMÚ z posledních let tvoří 65-80 % celkové kapacity srážek. Pomoci by měla umět i s kategoriemi silných (19-34 %) a extrémních dešťů (1-5 %), a to odlehčením stokové sítě, čímž se zamezí riziku lokálních záplav.
Jak na realizaci
Při realizaci netřeba vymýšlet již vymyšlené, možné je zvolit specializované řešení určené pro výstavbu modrozelených střech, jako je například tzv. PolderRoof. Toto řešení je vhodné pro všechny typy plochých střech a jeho základním prvkem jsou nízké a lehké střešní akumulační boxy z recyklovaného polypropylenu o hmotnosti pouhých 3,7 kg a rozměru 1 100 x 1 100 x 85 nebo 160 mm (kapacita 102 nebo 193 litrů srážkové vody). Jednotlivé boxy lze jednoduše spojovat integrovanými konektory podle potřeby, respektive podle rozměrů střechy. Řešení PolderRoof je v ideálním případě vhodné plánovat již na úrovni projektu celé stavby. V případě stávajících plochých (bezespádových) střech je nutné nejdříve provést konzultaci se statikem, který spočítá, zda střecha modrozelené řešení unese. Pokud ne, je možné zvážit nad stávající střechou realizaci nové konstrukce, která by to umožnila. Jde sice o stavebně i investičně náročnější záležitost, přínosy pro přírodu i obyvatele jsou však ohromné.
Jak to celé funguje
Srážková voda je v těchto boxech akumulována a slouží k zavlažování zeleně, která se vysazuje ve vrstvě zeminy nad nimi. Boxy jsou vybaveny automatickou regulací hladiny a systém zahrnuje i řídicí jednotku, která sbírá a vyhodnocuje meteorologická data a informace ze senzorů rozmístěných na střeše a v nádrži. V případě silných dešťů tato jednotka zajistí regulovaný odtok zbytkové vody v boxech a připraví kapacitu na nové srážky. Součástí je i webová platforma, díky níž může všechny informace sledovat uživatel a na dálku v případě potřeby měnit nastavení. Sekundárně celé řešení přispívá k ochlazování okolí a izolaci budov.
Mohlo by vás zajímat
Aktuality
Zelená už nestačí, připravte se na éru modrozelené
Ploché střechy budov by v budoucnu mohly sloužit k akumulaci dešťové vody a jako zelené oázy měst.
Dopady globálního oteplování jsou v posledních letech vidět všude kolem nás. Na jedné straně svět trápí rostoucí letní teploty a s nimi spojené sucho, na druhé straně se stále častěji objevují silné přívalové deště, které způsobují mnoho škod, zejména ve městech a zastavěných oblastech. Města byla až dosud navrhována tak, aby dokázala co nejrychleji odvést veškerou dešťovou vodu do kanalizace a zlikvidovat ji. Protože však v důsledku klimatických změn hrozí, že do roku 2050 bude celosvětově ve městech vody nedostatek, hledají se způsoby, jak s dešťovou vodou hospodárně nakládat. Jednu z cest by mohly v budoucnu představovat modrozelené střechy, které snoubí výhody retenčních nádrží a zelených střech. A ta budoucnost už, zdá se, není tak daleko.
