Pražský hrad, který slouží jako sídlo českých prezidentů, je zároveň také jedním z největších hradních komplexů na světě. Od dob T.G. Masaryka se na podobě hradu podílelo také několik významných architektů. Zásadní zásahy se dozajista připisují Jože Plečnikovi. S hradní architekturou jsou spojena ale i další významná jména a už i nově zvolený prezident Petr Pavel naznačil, kdo bude tím, kdo se na další podobě hradního sídla bude podílet.
Na podobě Pražského hradu se ve 20. století podílel především slavný slovinský architekt Jože Plečnik. Jeho zásahy do exteriérů i interiérů Pražského hradu jsou dodnes nepřehlédnutelné a obdivované jak odborníky, tak návštěvníky. Slovinský rodák se stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu na přání prezidenta T. G. Masaryka, který chtěl „hrad monarchistický přeměnit na hrad demokratický“.
Plečnik navrhl nové uspořádání zahrad Rajské, Na valech a Na Baště, odkud vede Býčí schodiště na třetí nádvoří. Tam architekt nechal vztyčit monolit z mrákotínské žuly. Podle jeho plánů byl upraven také byt prezidenta v Novém královském paláci, vstupní sloupová síň Španělského sálu, Masarykova vyhlídka s vinicí na severní hraně Jeleního příkopu a další místa. Jože Plečnik se podílel také na úpravách interiérů zámku v Lánech a zámeckého parku.
Na jeho práci navázali Otto Rothmayer, Pavel Janák a Jaroslav Fragner. Rothmayer se podepsal například pod adaptaci Klárovy vily na Opyši a navrhl radikální úpravy západního křídla Nového paláce Hradu. Zásluhou Janáka vznikla prezidentská rezidence, podílel se také na rekonstrukci letohrádku, Míčovny a Jízdárny. Fragner přispěl například k nové dlažbě druhého nádvoří, jeho rukopisem jsou také upravené Široké chodby propojující Španělský sál a Rudolfovu galerii.
Desetiletí totality se ovšem na stavu Pražského hradu podepsala. Zahrady se uzavřely stejně jako nejvyšší věž katedrály svatého Víta. Od pádu komunismu pak komplex opět začal procházet rekonstrukcemi a opět se otevřel lidem.
Po revoluci se stal hradním architektem prezidenta Václava Havla Bořek Šípek, který podobu české dominanty měnil až do roku 2002. Za Václava Havla se nejvýznamnějším projektem stala rekonstrukce Španělského sálu. Havel zpřístupnil řadu prostor, do kterých se za komunistického režimu běžný člověk nedostal, jako je například Jelení příkop, Jižní zahrady nebo Královská zahrada. Prezident Václav Klaus dvorního architekta neměl, nemá jej ani prezident Miloš Zeman. Rozsáhlé rekonstrukce nicméně pokračují nadále. Za Václava Klause prošla významnou renovací Jízdárna Pražského hradu, za vlády Miloše Zemana jsou asi nejdiskutovanější zvýšená bezpečnostní opatření. Opravou prošly ale i některé památky, změn se dočkalo například Nejvyšší purkrabství nebo Jízdárna Pohořelec.
Nově zvolený prezident Petr Pavel se již na první tiskové konferenci po vyhlášení výsledků prezidentských voleb vyslovil i k architektuře Pražského hradu. „Jedny z prvních kroků povedou k fyzickému i informačnímu otevření hradu. Chtěl bych více akcí, které přivedou na hrad veřejnost, a to nejen v oblasti kultury, ale také vědy nebo některých aktuálních problémů, které je potřeba řešit. Co se týká architektury, T.G.Masaryk měl svého Plečnika a já budu moc rád, když se mnou bude spolupracovat architekt Pleskot,“ řekl nově zvolený prezident Petr Pavel.
Zajímá vás více o úpravách Pražského hradu? Architekt a teoretik Zdeněk Lukeš se proměnami hradu zabýval dlouho předtím, než začal pracovat jako expert na Pražském hradě, působí zde od roku 1990. Dokonce se ještě před listopadem 1989 snažil, aby se do Prahy dostala Plečnikova výstava z Centre Pompidou v Paříži, ale politická vůle k tomu pochopitelně nebyla. Úpravám hradu se věnuje také v pořadu televize TV Architect Skryté poklady architektury, kde je hradnímu komplexu věnována více než desítka dílů:
Chodil na hodiny kreslení a zprvu si myslel, že bude malířem. Rodiče to však architektovi Josefu Pleskotovi zakázali. Důvodem byla tehdejší politická situace v zemi. Hledal proto alternativu, jelikož se odmala zajímal o historii a četl hodně knih.
Jak se vyvíjí současná architektura u nás a ve světě? Nejen na tuto otázku odpovídali přední světoví i čeští architekti na jarním Summitu architektury a rozvoje, který se konal v pražském Obecním domě. Konferenci o stavebním rozvoji pořádalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), jež do hlavního města přivedlo takové velikány architektury, jako je například Sou Fujimoto (Japonsko), Ian Ritchie (Velká Británie), Peter Gero (Německo), Ed Clark (Velká Británie) nebo česká architektka, která se svými stavbami proslavila i v Londýně - Eva Jiřičná. Domácí scénu reprezentovali děkan FA ČVUT Ladislav Lábus a členové SAR Josef Pleskot, Pavel Hnilička nebo Zdeněk Fránek.
