Rozhovor: Řada lidí netuší, kolik platí za teplo nebo kdo je jeho dodavatelem

Aktuality

30. 11. 2020 / Autor: Zuzana Duzbabová, Foto: Pixabay

#teplo #ceny tepla #prometheus

další

skrýt

Sdílet na facebook twitter

Podle průzkumů až polovina Pražanů netuší, kolik platí za teplo nebo kdo je jeho dodavatelem. To je podle odborníků dáno především tím, že jde v rámci bytů o balíček služeb a v jednotlivých položkách už se potom nájemníci či majitelé moc neorientují. Jak je to vlastně s cenou tepla a jak se řeší platby například v bytovém domě? I o tom jsme hovořili s Ludvíkem Balekou z energetické služby Prometheus, která se věnuje návrhům i realizacím řešení dodávek energií a zdrojů tepla do domácností i velkých firem.

Začneme jedním nedávným průzkumem, který ukázal, že více jak polovina Pražanů netuší, kolik platí za teplo. Čím si to vysvětlujete?

Domnívám se, že to souvisí s tím, že u bytového bydlení dostávají uživatelé bytů náklad na vytápění jako součást komplexních služeb spojených s užíváním bytu, tzn. dostanou jednou za rok ne úplně jednoduchou tabulku, kde kromě tepla najdou kolik platí za popelnice, výtah a podobě. Každá položka se na jednotlivé uživatele rozúčtovává jiným dílem a kdo si nenajde čas, aby se tomu trochu více věnoval, tak skutečně asi přesně netuší, kolik za teplo platí.

Kromě toho se nebavíme jen o nákladech za teplo, tedy vytápění, ale zpravidla je součástí dodávky i teplá voda, kterou je opět nutné do celkové částky přičíst.

Vzhledem k tomu, že se jedná o nemalou část ročního rozpočtu, tak bych určitě každému doporučoval, aby si tuto informaci zkusil zjistit. V této souvislosti je dobré využít správce domu, který rozúčtování služeb připravuje a měl by každého vlastníka se způsobem stanovení nákladu pro jeho byt seznámit. Dále zde jsou samotní dodavatelé tepla, na které je také možno se obrátit.

Kolik průměrná domácnost spotřebuje energií na vytápění domácnosti? A kolik tedy protopí?

Kolik spotřebujeme energie na vytápění je samozřejmě různé a hodně to ovlivňují naše zvyky a hranice tepelného komfortu, kterou máme každý jinde. Přesto z naší zkušenosti je spotřeba průměrné domácnosti cca 40 – 45 GJ tepelné energie pro vytápění a ohřev teplé vody. Stejně tak jak je rozdílná spotřeba domácností, je velmi různorodá skladba cen za dodané teplo. Cena tepla z lokálních plynových kotelen se nejčastěji pohybuje v intervalu cca 550 až 650 Kč/GJ. U centrálního zásobování teplem z tepláren, kde v palivové základě převažuje hnědé uhlí, se cena tepla pohybuje v intervalu 750 – 850 Kč/GJ. Z toho vyplývá, že běžná domácnost zaplatí ročně za teplo a teplou vodu v průměru cca 35 000 Kč až 40 000 Kč.

Když se zaměříme na vytápění v bytovém domě, jak je zde řešen systém rozúčtování? Nehrozí, že lidé, co jsou z tzv. „studeného odchovu" budou doplácet na souseda, co naopak topí až moc? Jak je to ošetřeno?

Na trhu je celá řada společností a technologií, které se zabývají měření dodávek tepla a teplé vody pro koncové odběratele v bytech. Naši partneři nabízí zajímavou technologii využívající tzv. dennostupňovou metodu měření tepla připadajícího na bytovou jednotku při centrální dodávce z plynové kotelny nebo teplárenské soustavy. Tato technologie právě zohledňuje i prostupy tepla mezi místnostmi a zdmi jednotlivých bytů, díky tomu tedy zaplatí za teplo adekvátní podíl i sousedi, kteří se nechávají vytápět „přes zeď". A samozřejmě to je o kontrole náměrů instalovaných měřidel. Tyto technologie dnes již prakticky všechny fungují on-line.

Je centrální zdroj tepla tím nejekologičtějším způsobem vytápění?

Bohužel jen málo centrálních zdrojů tepla v ČR je moderních a ekologických s nízkými ztráty v rozvodech. Proto nejsem zastáncem velkých centrálních teplárenských soustav. Bohužel v ČR těží provozovatelé těchto soustav hodně z minulosti. Běžně se u nás můžeme setkat se soustavami, starými 40 let, ale za tuto dobu se nedostatečně investovalo do jejich obnovy. Tyto soustavy jsou výkonově významně předimenzované, a technicky nevyhovující. V rozvodných soustavách se ztratí 20 – 30 % tepla. Tento nehospodárný provoz vždy zaplatí konečný odběratel. S tímto stavem souvisí ekologie, celková účinnost těchto soustav je cca 50 – 60 %. Výrobní zdroje jsou zpravidla na hnědé uhlí a s tím jsou spojeny nemalé emise CO2, NOX a dalších.

Jaká je ta správná cesta?

V naší společnosti se strategicky zaměřujeme na vznik menších soustav s blokovými kotelnami, které se snažíme doplnit zdroji na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Základem těchto soustav jsou moderní plynové kondenzační kotle s vysokou účinností a ekologickým provozem. Teplo je rozváděno izolovanými rozvody s minimálními ztrátami na krátké vzdálenosti cca do 1 km. Takové to řešení teplárenské soustavy považuji za ekologické a ekonomické a preferuji jej před čistě lokálními topidly. Vhodně nastavená soustava má příznivý dopad v ceně tepla pro koncové odběratele, kde jsme schopni dostat cenu kolem 500 Kč/GJ. V současné době máme rozpracovaný takovýto projekt s městkou částí Praha 19 – Kbely, kde budeme modernizovat nevyhovující teplárenskou soustavu.