Skleníky známe především ze zahrad našich rodičů. A přesto, že se využívají především k pěstování zeleniny, pořídit si je můžeme i jako místo k odpočinku, jako pracovní kout, venkovní jídelnu, či náhradní altán. Vrhnout se můžete i na pěstování tropických rostlin nebo těch, které získávají vláhu ze vzduchu. Máme pro vás několik zajímavých rad a tipů, pokud si hodláte skleník pořídit.
Stále více lidí se přiklání k soběstačnosti a k pěstování vlastní zeleniny. Ve skleníku si můžete při nízkých nákladech vypěstovat vlastní ovoce a zeleninu, navíc máte jistotu, že jsou plody opravdu čerstvé a bez chemie. Aby vás pěstování bavilo, je dobré pořídit si skleník, díky němuž se pak nemusíte bát silného mrazu, či naopak nadměrného slunečního žáru. Skleník poskytne rostlinám ochranu před sluncem, mrazem i krupobitím a zajistí dostatečnou tepelnou izolaci a dobrou propustnost světla, takže můžete rostliny pěstovat bez obav po celý rok. Prodloužíte tak vegetační sezónu a zároveň plodiny uchráníte před výkyvy počasí.
Ještě než začnete se sháněním skleníku, dobře si rozmyslete, jaké rostliny v něm hodláte pěstovat. Na saláty, ředkvičky, kedlubny a další zeleninu držící se při zemi vám může stačit i takzvaný mini skleník. Což je vlastně polykarbonátové pařeniště, obvykle delší a širší než vyšší. Jiné nároky pak budou mít rajčata, papriky nebo třeba salátové okurky.
Důležité je také promyslet, zda bude mít váš skleník obloukovou, či sedlovou střechu. Pokud si hodláte pořídit klasickou velikostní variantu, pak by měl mít skleník minimálně 2 metry. Moderní obloukové varianty mají ve své výbavě oblá střešní okna i možnost automatického elektrického větrání skleníku.
I když skleníku dalo jméno sklo, dnes už se doporučují spíše dutinkové polykarbonátové desky. Mají mnohem lepší tepelně-izolační i fyzikální vlastnosti. Také montáž a manipulace je jednodušší. Nevýhodami pak může být zanesení skleníku řasami a menší propustnost světla. Pokud budete vybírat skleník z polykarbonátu, desky by měly mít optimální tloušťku 4–6 mm. Dokážou odolat výkyvům počasí a zatížení sněhem.
Pokud se rozhodnete pro sklo, i to má své plusy a mínusy. Sklo má při výrobě skleníků dlouhou tradici. Kromě toho má také vyšší hmotnost než polykarbonát, konstrukce skleníku je zpravidla robustnější a jejich životnost se počítá v desítkách let. Nevýhodou je pak to, že sklo nedokáže zadržovat teplo tak efektivně jako polykarbonát. Dalším mínusem je pak možnost zranění při pádu, či řádění přírody. Řešením může být také nekalené sklo, to má oproti běžnému sklu až 5× větší odolnost a při rozbití se rozpadne do malých neostrých krychliček.
Pro stavbu skleníku si připravte na zahradě terén, případně si nechte vyzdít nebo vybetonovat základy pod skleník a jeho výrobu raději nechte na odborné firmě. Například skleníky ze skla se neobejdou bez betonových základů, které je potřeba mít připravené ještě před montáží.
Další otázkou je skleníková konstrukce. Používá se několik druhů profilů. Lze sehnat hliníkové, pozinkované, či jeklové konstrukce. Nejčastější jsou hliníkové profily. Jejich výhodou je nižší hmotnost, tvárnost a jednoduchá manipulace. Tato konstrukce ovšem není vhodná do náročnějších klimatických podmínek. Například na hory se hodí spíše ocelová konstrukce. Ta je oproti hliníku robustnější a odolnější.
Některé skleníky lze využít i jako zimní zahradu, kam můžete umístit přez zimu rostliny. S pomocí přímotopu zde můžete strávit příjemné podzimní chvíle a vytvořit si zde můžete i malou džungli. Ve skleníku lze pěstovat exotické rostliny, kaktusy a sukulenty. Místo lze využít i jako zázemí pro příjemné letní večery.
Mohlo by vás zajímat
Aktuality
Co je to permakulturní zahrada a jak o ni pečovat?
Permakulturní pěstování má několik specifik. Za prvé se zcela obejde bez chemie a jiný je i způsob výsadby a skladba rostlin. Pokud takovou zahradu chcete mít i vy, rozhodně zapomeňte na vypleté řádky a pravidelné zalévání. Permakulturní přístup totiž pracuje se znalostí přirozených principů a napodobuje fungování přírody.
Mohlo by vás zajímat
Exteriér
Bezúdržbová zahrada? Realita, nebo fikce?
Pojem bezúdržbová zahrada zní slastně, je to ale vůbec možné? Zálivka, hnojení, odplevelení, sekání, vertikutace a další množství činností na zahradě se bez nás přece neobejde. Přesto si ale můžeme v mnohém práci usnadnit a svoji zahradu té bezúdržbové přiblížit!
Mohlo by vás zajímat
Zahrada
Zahrada jako od architekta svépomocí!
Chcete mít zahradu jako od zahradního architekta, ale bojíte se, že sami to nezvládnete? Pod dohledem odborné firmy si jistě vybudujete své venkovní království sami podle vašich představ. Zahradnictví Plzeň totiž nabízí novou službu, v rámci které vám odborníci poradí, co je pro vaši zahradu nejlepší a pomůžou vám s nejtěžšími úkoly. Výhodou je, že si k zahradě vytvoříte vztah a také hodně ušetříte.
Mohlo by vás zajímat
Exteriér
Proč pěstovat medonosné rostliny v našich zahradách?
Hmyzu ubývá, zahrádkáři ovšem dobře vědí, že bez včel by se nedočkali pořádné úrody – sklizeň ovoce i zeleniny je na nich závislá víc, než se zdá. Medonosné rostliny v zahradě poskytnou včelám, motýlům a dalšímu potřebnému hmyzu pastvu v období, kdy přestanou kvést ovocné dřeviny. Medonosné rostliny navíc udělají na vaší zahradě velkou parádu.