Současný koncept územního plánu nezastaví růst cen nových bytů, spíše naopak
Praha se necelé století může pyšnit statusem velkoměsta. V roce 1922 se do té doby samostatné obce v rozsáhlém okolí historického centra spojily a vnikla takzvaná Velká Praha. Ve dvacátých letech minulého století také skončila dlouhotrvající demolice přežitého opevnění, které rozvoj hlavního města českých zemí neúměrně blokovalo. Praha pak zažila poměrně rychlý rozmach. Nyní se zdá, že se vracíme o sto let zpátky. Návrh Metropolitního plánu, ke kterému může veřejnost podávat své připomínky, výstavbu sváže imaginárními hradbami a zahustí už tak dost přetížený střed města.
Představovaný návrh přináší několik dobrých změn. Tou hlavní je důraz na revitalizaci brownfieldů, které jsou nyní strašákem mnoha lokalit. Výstavba na místě bývalých průmyslových areálů, které nyní pouze chátrají a přitahují různé problémové lidi, výrazně vylepší nejen dané místo, ale celé široké okolí.
Společně se zastavováním nevyužívaných nevzhledných průmyslových areálů se ale má město otevřít také další výstavbě na svém okraji. Bydlení zde, uprostřed zeleně, je dlouhodobě nejvyhledávanější, což dokládají i prodejní statistiky za posledních několik let. Lidé chtějí bydlet v místech na okraji Prahy s dobrou dopravní dostupností a výbornou občanskou vybaveností. Představený územní plán jim však takovou možnost vezme, protože se bytovou výstavbu pokouší začlenit mezi stávající zástavbu.
Současný koncept územního plánu nezastaví růst cen nových bytů, spíše naopak. Pozemky v širším centru jsou velmi drahé a neumožňují stavět dostupné byty. Drtivá většina lidí by proto na vlastní bydlení nedosáhla. I proto si klienti nejvíce vybírají byty v okrajovějších částech, protože tam jsou jejich ceny díky levnějším pozemkům příznivější.
Autor: RNDr. Evžen Korec, CSc.