Řeku Ostravici překlenula výjimečná lávka s názvem „Cyklopropojení centra s DOV“. Stavba započala v dubnu 2022, autorem návrhu je architekt Josef Pleskot. Nová komunikace pro pěší i cyklisty nabízí ideální spojení centra města s národní kulturní památkou Dolní oblast Vítkovice a je pokračováním stávající cyklostezky „E,“ vedené po pravém břehu řeky.
Lávka byla vybudována v lokalitě s industriální minulostí dle architektonického návrhu Josefa Pleskota a statika Vladimíra Janaty. Pleskotův rukopis nesou i další originální stavby ve městě.
Stavba je dlouhá 550 metrů a široká čtyři metry. Jde vlastně o lávky dvě, které jsou zavěšené na jednom pylonu. Jedno pole přemosťuje železniční vlečku a druhé řeku Ostravici. Z boku má přemostění tvar písmene A, součástí je i střední vetknutý pylon o výšce 28 metrů, který sestává ze čtyř nárožníků. Z čelního pohledu je pylon vyztužen až ve vyšší polovině průhledným rombickým ztužidlem. Díky této konstrukci je možný nerušený výhled na vysokou pec, na kterou architekt lávku nasměroval. Lávka by měla být také nasvětlena tak, aby připomínala měsíční svit. Samozřejmě s ohledem na biokoridor.
„Nové propojení Slezské Ostravy a Vítkovic nabízí možnost rychlého i bezpečného spojení, využijí je nejen Ostravané, ale také lidé mířící na festivaly do Dolní oblasti Vítkovice. Oceňuji, že se lávku podařilo zpřístupnit ještě před prázdninami, které sebou přinesou i festivaly a další volnočasové aktivity. Výjimečnost lávce vetkl architekt Josef Pleskot, lidé jistě ocení její umístění, překrásnou scenérii řeky i panoráma industriální památky Dolní oblasti Vítkovice, stejně jako dokonalost jejího tvaru. Poděkování náleží všem, díky jejichž idejím, umu a řemeslné dovednosti byla lávka vystavěna,“ konstatoval Jan Dohnal, primátor města.
K instalaci lávky bylo zapotřebí celé řady specifických postupů. Samotná lávka je tvořena bočními příhradovými nosníky a ocelovou mostovkou s protiskluzovým povlakem. Pochozí stěrková plocha zajišťuje suchý a bezprašný povrch. Horní trubkový pas lávky chrání cyklisty při nárazu před zraněním a pádem do řeky, madlo a lišta pro nevidomé pomáhá při pohybu starším a tělesně postiženým osobám a nerezová síť umožňuje výhledy z lávky i malým dětem.
„Velmi náročná byla samotná montáž ocelových konstrukcí vzhledem k rozměrnosti ocelových konstrukcí. Technicky nejnáročnější byla montáž pylonu, který byl kompletován až na stavbě postupným skládání a osazováním jednotlivých dílů. Spodní stavbu lávky tvoří dvě krajní opěry a střední podpěra, která tvoří základ pro ocelový pylon. Založení je hlubinné, na vrtaných železobetonových pilotách,“ podrobně objasnila Gabriela Šoukalová, ze společnosti FIRESTA – Fišer, rekonstrukce stavby a. s.
„Závěsy lávek jsou tvořeny lany z pozinkovaných drátů s vnitřní protikorozní výplní, které jsou zakončeny rektifikovatelnou soustavou vysokopevnostních tyčí, což umožnilo rychlé a přesné předepnutí konstrukce do požadovaného tvaru a zároveň estetický detail zakončení závěsu. Pro montáž lávky byl použit největší jeřáb v České republice o nosnosti 750 tun, který manipuloval s dílci přes 80 metrů dlouhými. Pro ustavení jeřábu bylo nutno provést rozšíření protipovodňového valu a zřízení plošiny pro ustavení jeřábu o velikosti 20 x 20 metrů. Plošina byla zabezpečena raženými štětovnicemi do hloubky osm metrů, které byly pod úrovní terénu spojeny táhly tak, aby vytvořily stabilní a bezpečný prostor pro montáž ocelových lávek o hmotnosti bezmála 100 tun,“ vysvětlil za zhotovitele Štěpán Trantina.
Zajímavý je i tvar konstrukce. Pole nad vlečkou je z důvodu průjezdného profilu pro vlak nadvýšené v oblouku a pro pole nad řekou zvolil architekt tvar oblouku opačného. Výsledkem je tak originální křivka, která zaujme jak při pohledu zvenčí, tak i při pohybu po lávce.
„Soustava obou lávek vytváří jeden celek, působící v daném krajinném kontextu zcela samozřejmě a nepostrádá určitou velkorysost, která postindustriální krajině Ostravy velmi sluší. Neskrývám velkou radost, že se můj záměr podařilo realizovat za tak krátký čas a s takovou elegancí. Jde o velmi důležitý svorník mezi dotčenými částmi města, který lidem nabídne alternativu velmi rychlého cyklistického spojení, ale také krásnou procházkovou trasu plnou překvapivých zážitků. Mám ještě tajné přání, kdyby se podařilo, aby lávka byla pojmenována po Janu Balabánovi, spisovateli, který dalece přesáhl hranice regionu a významně přispěl do pokladnice české literatury,“ uzavřel Josef Pleskot.
Chodil na hodiny kreslení a zprvu si myslel, že bude malířem. Rodiče to však architektovi Josefu Pleskotovi zakázali. Důvodem byla tehdejší politická situace v zemi. Hledal proto alternativu, jelikož se odmala zajímal o historii a četl hodně knih.
Výstavu, která přibližovala tvorbu architekta Josefa Pleskota, vidělo v pražském Muzeu Kampa 21 512 návštěvníků. Podle pořadatelů jde o jednu z nejvíce navštívených výstav o architektuře za poslední roky. Výstavu mohli zájemci navštívit od listopadu do letošního února. Pokud jste výstavu nestihli, podívejte se na video, v němž sám Josef Pleskot provází výstavním sálem a popisuje svou nejzásadnější tvorbu.
Historie ostravských jatek sahá do konce 19. století. Město tehdy zainvestovalo do zařízení, které ve své době bylo nejlepší v Rakousko-Uhersku. Jatka fungovala v různých fázích až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova, poté nevyužívaný objekt začal chátrat. Nyní se ale podařilo budovu jatek opět přivést k životu, slouží jako galerie umění.
