Vláda schválila nový stavební zákon. Projděte si hlavní změny

Aktuality

27. 8. 2020

Sdílet na facebook twitter

Stavební řízení se novým stavebním zákonem zrychlí, mohou být ovšem narušeny veřejné zájmy, například ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví. Velký přínos je v digitalizaci, důležitá bude odbornost úředníků na stavebních úřadech i jejich dostatečná kapacita.

"Pokud jde o avizované urychlení stavebního řízení, domníváme se, že v případě nabytí účinnosti nového stavebního zákona nastane. Otázkou však zůstává, zda to nebude na úkor veřejných zájmů, například ochrany životního prostředí či veřejného zdraví. V rámci urychlení a zjednodušení řízení má totiž dojít k odstranění většiny závazných stanovisek dotčených orgánů, tak jak jej známe dnes," uvedla advokátka společnosti Sedlakova Legal Tereza Drastichová.

Partner společnosti BDO Legal Jiří Šmatlák vidí velký přínos v plánované digitalizaci. "Problém je, že v návrhu předkládaném vládě stále zůstává řada zásadních připomínek, které dosud nebyly vypořádány. Navíc je návrh nové normy velmi rozsáhlý a má příliš mnoho vznesených připomínek," doplnil Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Hlavními principy jsou podle dřívějšího vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) jedno řízení před jedním stavebním úřadem, integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů, pevně dané lhůty, opatření proti nečinnosti nebo apelační princip, kdy nadřízený úřad už nebude vracet věc zpět k novému projednání. MMR plánuje, že zákon bude platit od jara příštího roku. Účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023. MMR si od nové normy mimo jiné slibuje u větších projektů zkrácení průměrné délky povolování z 5,4 roku na jeden rok.

Oslovené subjekty, kterých se zákon dotýká, se v hodnocení nové normy rozcházejí. Některé jsou přes drobné výhrady spokojeny. Jiným se naopak nelíbí například redukce stavebních úřadů či přílišný rozsah zákona, poukazují i na podle nich nedostatečnou památkovou ochranu.

"Kraje sdílí obavu o adekvátní ochranu veřejných zájmů, kdy úprava jednotlivých oblastí je roztříštěna, řešena nesystematicky. Zvolená podoba přináší výrazně vyšší prostor pro případné korupční jednání, než je tomu při zachování současného modelu, v němž jednotlivé stavební úřady působí za přítomnosti kontroly politické i veřejné v daném místě jejich působnosti," uvedl dále první místopředseda Rady Asociace krajů ČR Jiří Běhounek.

Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) doplnil, že zákon nebyl projednán s Centrem světového dědictví UNESCO v souvislosti s dopady na ochranu památek kulturního dědictví. "Tak je to výslovně požadováno ve zprávě ze Společné monitorovací mise Centra světového dědictví UNESCO a rady ICOMOS z roku 2019," uvedl mluvčí komitétu Jan Štoll.

Naopak většina oslovených developerů nebo stavebních firem, byť s výhradami, s podobou zákona souhlasí. "Ačkoli máme vůči návrhu nového stavebního zákona řadu výhrad, proti současnému stavu jde o jednoznačný posun vpřed," sdělila výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Podle prezidenta Skanska Central Europe Michala Jurky Česko zjednodušení stavebního práva nutně potřebuje a firma každou takovou změnu vítá. "Když teď bytové domy povolujeme pět a dálnice i 15 let, i pouhou digitalizací stavebního řízení bychom ušetřili čas a tuny papíru," dodal Jurka.

Tweetovat Sdílet na zdi