Zašlou krásu dříve opěvovaných staveb připomíná nová kniha
Opuštěné domy jsou pro někoho skvrnou a ostudou jejich města. Pro jiné, například fotografy, jsou naopak dokonalým zátiším. Přehled objektů, které chátrají nebo se je podařilo zachránit mapuje projekt Prázdné domy. V online databázi můžete nalézt nejen fotogalerie, ale také se dočtete něco o historii i plánované obnově. „Snažíme se, aby si veřejnost všímala svého okolí, aby si objektů více vážila a zajímala se o jejich osud,“ říká jeden ze spoluautorů projektu Radomír Kočí.
Už pět let mapuje projekt Prázdné domy opuštěné, ale i zachráněné stavby po celé republice. V databázi může kdokoli objekt přidat a postupně s dalšími lidmi rozšiřovat informace o historii nebo nahrát fotografie. Celý projekt se vyvíjí stejně jako osudy domů, o kterých píše, zdaleka ne všechny se podaří zachránit, i proto jsou zde také archivní snímky staveb, které nadobro zmizely ze světa.
„Karty k těmto objektům jsou takovými vzpomínkami, co kde stálo a pro někoho i třeba inspirací, co by kde mohlo stát a na jakou místní historii navázat. Dále se hledají příčiny stavu těchto domů. Veřejnost se snažíme učit, aby si všímala svého okolí, ohledně toho pořádáme například pravidelné vycházky k těmto objektům. Impulsem ke tvorbě takového projektu bylo to, že člověk často jezdí okolo podobných domů, které kolikrát mizí bez většího povšimnutí, a to je mnohdy škoda, protože jsou to velmi zajímavá místa,“ vysvětluje Radovan Kočí.
Opuštěné rodinné domy i bývalé fabriky
Díky podrobným statistikám může říct, že v databázi převažují rodinné a bytové domy. Dále pak továrny zaměřené na potravinářskou výrobu, například cukrovary, mlýny nebo pivovary.
„U těchto objektů si musím povzdechnout, že se zatím úplně nevyužívá jejich potenciálu. Za první republiky se i tyto industriální stavby stavěly mnohdy reprezentativní, jejich konverzí by se získalo krásné bydlení, ale mnohdy se podobné areály zbytečně zbourají, na zelené louce se postaví klasické bytové domy a zoufá se, že už tu nestojí ten nedoceněný industriální chrám,“ posteskl si Kočí.
Přesto se najdou výjimky například skladiště v Holešovicích v Jankovcově přestavěné na bydlení nebo pivovar v Děčíně, který dnes slouží jako obchodní centrum. Za zmínku také stojí Janečkův mlýn v Karviné, kde vzniklo školící cetrum.
Janečkův mlýn, Foto: Město Karviná
„Naopak velká škoda je pivovaru v Chomutově nebo přádelny bratří Grohmannů v Teplicích, to byly chrámy! Dalšími častými objekty v databázi jsou zámky. Dříve správní sídla panství, reprezentativní sídla jejich majitelů, pomalu u každé druhé vesnice takový stál. I v tomto směru je jiná situace. Panství víceméně neexistují, administrativa se dá obsluhovat z pár počítačů a zámky ztratily svou funkci. Naštěstí, daří se jim poměrně dobře hledat jiná nová využití, například ve formě pěkného ubytování pro turisty nebo domovy pro seniory,“ vyjmenovává Kočí.
Je to srdcová záležitost
Protože se také věnuje práci realitního makléře, má k podobným objektům i osobní vztah. Například na zámku Soutice s přáteli a majitelem organizují brigády spojené s prohlídkou areálu a grilováním. Při své profesi se také dostane do míst, která jsou běžně nepřístupná, i proto vznikla nová kniha „Prázdné domy“. Zde Kočí podrobně zmapoval 30 míst v Praze. U každá kapitoly je detailní časová osa s informacemi o historii objektu i proč se dostal do stavu v jakém je. Nechybí ani bohatá fotodokumentace.
„Je zde například palác Alfa na Václavském náměstí, kde se v podzemí skrývá sál srovnatelný s nedalekou Lucernou. Srdcovkou v tomto směru je i kapitola, která přibližuje příběh úplně neznámé vily, kde žila rodina místního stavitele za první republiky. Ten postavil celou řadu rodinných domů v okolí, ale i místní školu. Sám pro sebe si postavil honosnou vilu. Ta po roce 1989 natolik zchátrala, že z ní zůstaly pouze obvodové zdi. Podařilo se mi kontaktovat potomka těchto stavitelů, byl potěšený, že se o tento příběh někdo zajímá. Povyprávěl mi spoustu dalších detailů, jak to i ve vile vypadalo a co se stalo,“ dodává závěrem Kočí.