Zelené střechy v Česku zažívají boom, 9 z 10 projektů financuje soukromý investor

Aktuality

12. 5. 2018

#zelená střecha #zeleň #avmi

další

skrýt

Sdílet na facebook twitter

V loňském roce v Česku vyrostlo o polovinu víc zelených střech než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 metrů čtverečních. Je to plocha, která odpovídá 18 fotbalovým hřištím nebo 4,3násobku rozlohy Václavského náměstí. Vyplývá to z výpočtů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

„Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoli funkční prvek. Situace se však naštěstí postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, trendem udržitelnosti ve výstavbě i větší podporou ze strany státu,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Především města s minimem zeleně čelí problémům s hlukem, znečištěným ovzduším, přívalovými dešti nebo efektem městských tepelných ostrovů.

„Zelené střechy fungují jako přírodní ekologická klimatizace. Okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Současně přispívají k tepelné stabilitě budovy, snižují tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření,“ vypočítává Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Ačkoli stát výstavbu zelených střech podporuje (v rámci programu Nová zelená úsporám), poměr střech vybudovaných z peněz soukromých a veřejných, je výrazně vychýlen k soukromému sektoru. „Na jednu veřejnou zakázku připadá přibližně devět soukromých zelených střech, ať už jde o majitele rodinných domů, administrativních objektů nebo developery,“ konstatuje Marcela Kubů.

„Domnívám se, že města a obce by výstavbu zelených střech na svém území měly podporovat více. Například rakouský Linec už v 80. letech přijal nařízení, že všechny ploché střechy nových budov musí být povinně ozeleněny. Dovedu si představit, že by takové nařízení platilo i v České republice,“ vysvětluje Jitka Dostálová z SZÚZ.

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost a tím zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je 8krát až 10krát lehčí než běžný sypký substrát (zemina). Díky tomu střechu zatěžuje minimálně, navíc udržuje potřebnou vláhu. „Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí,“ říká Marcela Kubů.

S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů. „Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Právě takových budov je v současných městech většina,“ doporučuje Marcela Kubů.

Zdroj: Asociace výrobců minerální izolace